neděle 18. ledna 2009

Bez řádného promyšlení píšu tohle

Na začátek citát:
Je mnoho lidí, kteří čtou jen proto, aby nemuseli myslet.
Lichtenberg

Připadá mi až neuvěřitelné, jak moc lidé nechtějí být na tomto světě... Možná je to jen můj pocit, protože jsem těmito lidmi obklopená, ale myslím, že je jich i víc :-)
Je normální se odreagovat přečtením knížky nebo kouknutím na film. Člověk si trošičku odpočine a pak se může vrátit do normálního denního běhu a boje.
Jenže všichni chtějí někam pryč, někam utéct! Blbost!!! "Zvláštní" (nevím, jaké vhodné slovo použít) mi příjdou lidé, kteří dělají všechno proto, aby na tomto světě nemuseli existovat. Mám na mysli lidi, kteří neustále koukají na filmy, pořád čtou knížky, berou drogy, dlouhodobě navštěvují počítačový svět, hrají si na děti...
Věřím, že dost lidí četlo Malého prince - to je přesně to, o čem mluvím. Z příběhu je jasné, že lepší je být dítětem, nehrát si na dospělé a poznat, co je v životě skutečně důležité. Ale co to je? Vždyť to má každý jinak a znám lidi, pro které není důležitá rodina, láska... a jsou to v pohodě lidi.
Realita je důležitá, důležité je bojovat s věcmi, které nám život neusnadňují, postavit se špatným myšlenkám a situacím, přispět lidstvu něčím užitečným... tak to vidím já.
Znám kluka, který chce být spíš dítě a rád by si občas zahulil :-/ Snaží se mě vtáhnout do romantického světa, ale proč? Být užitečný pro všechny! To je pro mě to hlavní!
Popravdě řečeno, už mi to trochu leze na nervy, jak se všichni chlubí tím, že jsou zasnění a že jsou romantičtí a že jsou kdoví jací... Znám jen málo lidí (ale znám takové), kteří na féra dokáží říct, že příjímají tento svět takový, jaký je, a dokáží v něm existovat, a to i s radostí. Nemají potřebu utíkat jinam, do jiných světů.
Ach jo, asi snílky a další utíkače :) nikdy nepochopím, protože jsem na tomhle světě spokojená. Dá se tady toho tolik dělat :o) Mám to tu ráda, tak proč zdrhat? Ti kteří zdrhají jsou, podle mě, tak trochu zbabělí.
Lidi si nehrajou na dospělé, lidi jsou dospělí. Naopak, dospělí si hrají na děti proto, aby nemuseli chápat jiné dospělé... Uznávám, že je to někdy těžké, ale člověk musí bojovat. Je to boj, který stojí za to!

3 komentáře:

  1. Ahoj, ptala ses mě na to počítadlo. Dáš ho tam takhle: přidat miniaplikaci -> HTML kód (nebo tak nějak) a tam vložíš ten kód, co ti vygenerovali na Toplistu. Myslím, že ti to házelo chyby proto, žes dala jinou miniaplikaci než HTML kód. Doufám, že se to příště podaří :)

    No, a ke článku: jsem typický utíkač. Pořád čtu, jsem závislá na seriálech a počítačových hrách. Ono ale občas nezaškodí se na chvilku zasnít - i kdyby jenom proto, aby člověk dokázal pak ocenit tu realitu... to jednak. A druhak: to, že člověk sní, ještě neznamená, že se neumí vyrovnat s realitou.

    OdpovědětVymazat
  2. Jenn: Taky ráda čtu a koukám na filmy, ale beru to jako způsob odpočinku. Neuzavírám se před reálným světem. Je pravda, že když člověk sní, neznamená to, že se neumí vyrovnat s realitou, jak říkáš. Měla jsem na mysli hlavně velké závisláky a lidi, kteří se svým sněním velmi chlubí a přitom na tom není nic těžkého... myslím, že každý dokáže snít, ale ne každý dokáže mít oči stále otevřené. Taky to neumím, ale taky se sněním nechlubím :-)

    OdpovědětVymazat
  3. A díky za radu, ale jak vidíš, hází mi to tam něco jiného, než obdélníček s počítadlem :-( Budu se na to muset asi podívat ještě jinak a pořádně :-)

    OdpovědětVymazat