Hřbitovy jsou a lidí přibývá

Hřbitov. Co se komu vybaví při tomto slově? Tma, mrtvo, staré babičky omývající náhrobky, Karel Jaromír Erben, sex?, romantika, klid, učení, věčnost, červi, kosti, mrtvoly, brigádka :-), ghotic focení, strach, vzpomínka, ...
Každý si vybaví spoustu věcí, které se hřbitovem můžou souviset. Mě napadá ještě jedna věc a tou je PROSTOR.
Až umřu, přála bych si být spálená a můj prach aby byl rosprášen po louce plné květin. V časopise Svět a i z jiných zdrojů jsem se dozvěděla, že člověk se po smrti může stát rodinným klenotem, diamantem. Přece jen jsme z větší části z toho uhlíku, tak proč ne, že? Jen bacha na zlodějíčky, kteří by s nadšením odnesli babičku... :)
Tedy, kam mířím? Je dost způsobů, jak je možné s tělem po smrti nakládat a připadá mi dost kruté vůči přibývajícímu živému obyvatelstvu zakládat nové hřbitovy na úrodné půdě (nemám tedy na mysli pouště, savany a stepi =D) a rozšiřovat hřbitovy staré. Jsem asi šílený barbar a spoustu babiček, dědů, i mladších lidí by mě za to asi ukamenovali, ale myslím, že pokud chce člověk na někoho ze svých mrtvých blízkých vzpomenout, nemusí se vydat na hřbitov a tam očišťovat drahý náhrobní kámen... Tímto se omlouvám všem kameníkům a nechci tvrdit, že jejich práce je zbytečná. To určitě ne. Vždyť pomníky se taky pořád nějaké staví a kdo ví, co ještě.
Myslím, že na místech hřbitovů by mohly stát obytné domy, obchody, někde by dokonce mohlo být pole, které dává živým potravu a obživu.
Vím, že hřbitovy jsou romantické a některé hřbitovy jsou úžasná umělecká díla kameníků, ale prosím, nezakládejte už nové hřbitovy a nezvětšujte rozsah těch starých... Nebo tu všichni živí jednou budeme bydlet v obrovském paneláku a okolo nás budou hroby.
Přeháním, samozřejmě, ale přemýšleli jste o tom někdy?