Námitky k předešlému článku

Právě mi bylo namítnuto, že možnosti Čechů, které v předchozím článku vypisuju, jsou přece v základní listině práv a svobod... Má odpověď zní: "Ano, ale co taková Čína, Rusko, Írán a další arabské země a další země, o kterých možná ani nevím, jelikož nejsem v zeměpise moc znalá, bohužel... :-/
Další námitka směřovala k tolerantnosti vůči cizincům (např. Ukrajincům) v ČR. Myslím, že kdyby je tu Češi opravdu nechtěli, už by tu nebyli. Na to jsme asi moc líní, abychom někoho vyhazovali, a nebo nám vážně nevadí. V té první možnosti vidím typickou českou vlastnost, jakou je mrmlání pod nosem. Myslím, že Češi si často postěžují známým, v hospodě, pod nosem, ale je jich jen hrstka, kteří chtějí konat činy.

Jiná známá, která byla v Anglii se vrtátila do ČR s tím, že mezi Čechy roznese tu skvělou usměvavou a dobrosrdečnou náladu, kterou v Anglii viděla na každém rohu. Po dvou dnech to vzdala. Ty výrazy nezájmu v obličeji ji absolutně odradili. Co se dá dělat, někteří lidé se hold nezmění.