Jakápak diskriminace?!

Rozhodla jsem se napsat článek, kterým bych chtěla vyjádřit svůj názor na romské spoluobčany a na vztah lidí světlé pleti národa českého k nim. Předem bych chtěla upozornit, že nejsem rasista. Nemám potřebu utlačovat jiné rasy a nadřazovat národ nad jiné národy, rasy, etniky, neodsuzuju někoho kvůli barvě pleti, naopak obdivuju hudební nadání černochů, pracovitost Číňanů, krásu snědých těl a klid Tibeťanů. Ač se tento článek zdá dlouhý, nemyslím si, že by byl až tak nudný, jelikož obsahuje pravdivé události mých známých, mé osobní zkušenosti a zkušenosti mých kamarádů a zdá se mi, že pravdivé zajímavé události ze života často přitahují pozornost lidských zraků. :) Kvůli délce článku jsem se rozhodla příhody popsat stručně a jasně, aby byl patrný cíl dané příhody a směr, kterým tento článek orientuju.
Když jsem byla ještě malá, měla jsem kamarádky romky. Nijak mi to nevadilo. Byly to fajn holky, které už teď po městě kráčívají s kočárkem.
Na základní škole jsme měli jednu romku a jednoho roma. Romka kradla. Naše paní učitelka byla skutečně přísná a vybírala si děti, které mají nárok postoupit do vyššího ročníku. Dvě děti museli odejít na zvláštní školu. Mezi nimi byli on a ještě jedna holka světlé pleti.
O čem je vlastně tzv. česká diskriminace romů? Myslím, že určité napětí je cítit všude, ale hodně lidí se bojí otevřeně přiznat svůj názor nahlas. Proč se lidé bílé pleti obávají romů? Snažila jsem se ze zkušeností různých lidí nalézt odpověď.
Začnu krátkou příhodou, která se mi stala, když mi bylo kolem devíti let. Šly jsme s kamarádkou ze školy a povídaly si. Najednou jsme zaslechly, jak někdo křičí: "Ty jedna pi**, ty máš hnusné zuby!" Nevšímaly jsme si toho a šly dál. Ovšem pokřikovač :) se nenechal odradit a následovaly další nadávky. Byl to malý romský kluk, který tam byl i se svými romskými kamarády. Nejhorší na tom bylo, že ať jsme chtěly nebo ne, musely jsme kolem nich projít. Kamarádku nenapadlo nic lepšího, než se bránit ve stylu: "No a tvoje sestra má hnusné vlasy.", aniž by tušila, zda má ten kluk sestru. No a to už k nám kromě dalších nadávek letěl obrovský těžký klacek, kterému jsme se taktak vyhly. Byla to moje první špatná zkušenost s romy, ale to se může stát i s bílými dětmi, protože děti jsou, bohužel, často zlé.
Další příhoda se stala mé známé. Je už to mamka dvou dětí. Jednou se tak vracela z práce, když zahlédla jedoucí auto. Jelo pomalu, protože všude kolem bylo spoustu chodců. Najednou se tam objevil malý rom a z ničeho nic tomu autu skočil na kapotu. Řidič byl v šoku a známá k tomu klukovi přiběhla a seřvala ho. To se ovšem taky může přihodit s bílým dítětem. Ta známá pak měla strach, jestli si na ni někde nepočká rodina kluka a nezmlátí ji, ale naštěstí se to už dále nikde nerozvádělo.
Velmi zajímavá příhoda se stala v Bohumíně. Radní se jednou takhle cítili být dobrosrdeční :) a umožnili několika romským rodinám nastěhovat se do krásných nových bytů s parketami. Po týdnu bydlení museli byty uhasit hasiči, jelikož si rodiny na parketách udělali ohýnek (nechápu...), protože jim asi byla zima.
Příhodné je občas procházet se po ostravských nádražích. Už několikrát se mi stalo, že po mě malý romský klučík vě věku asi devíti let, chtěl cigaretu. No, překvapující?
Po zhlédnutí jednoho z dílů pořadu "Partnerské vztahy aneb Návod na přežití" jsem vše pochopila. Romské děti můžou vše. Doporučuji si tento díl (Jiný kraj, jiný mrav) zhlédnout.
Jednou jsem u nás na autobusáku spatřila romskou paní, která se dost hlasitě hádala s paní pracující v okýnku na autobusáku. Z nepřehlédnutelné hádky jsem pochopila, že dítě romské paní včera platilo měsíčník, který stál tenkrát ještě 100 Kč, ale když zaplatilo dvoustovkovou bankovkou, 100 Kč mu nebylo vráceno. Dítě si toho nevšimlo, ale matka doma ano. Paní v okýnku si toho také pravděpodobně nevšimla. Peníze ovšem romské paní nevydala. Romská paní vyšla z haly autobusáku, kde ji čekala rodina a romská paní se začala velmi hlasitě smát. Pak něco příbuzným s úsměvem povídala a odešli. Stalo se mi něco podobného u pekaře, když jsem byla malá. Pekařka mi vydala 50 Kč a já si toho nevšimla. Všimla jsem si toho po pěti minutách, ale to už byla bankovka pryč. Pravděpodobně se jí zmocnil zákazník, který stál za mnou. Rodičům jsem musela zaplatit svých našetřených 50 Kč. Je to správný způsob výchovy, dítě si dá jindy větší pozor.
Až směšná mi příjde příhoda vyprávěná mou kamarádkou z Havířova. Onehdá prý jejich školu navštěvoval romský mladík, který měl vyholenou hlavu a neskrýval svůj nacistický názor. Na triku nosil nápis "Stydím se za svou rasu". Možná šlo o pubertální výjev a touhu na sebe upozornit... netuším.
Spolužačka z Ostravy je atraktivní blondýnka, která si ovšem na nic nehraje, jak to bývá občas zvykem. Každý den musí chodit domů přes romskou čtvrť. Říkala nám, že je to vážně děsivé, hlavně k večeru a v noci. Procházela tou tmavou ulicí a nemohla minout skupinku romů, romek, které stály opodál. Nejdříve zaslechla hlášky typu:"Rasistko jedna zpi****! Ty ku***!..." Komu by netuhla krev v žilách? Prošla kolem nich a měla je za zády. Uslyšela za sebou zrychlené kroky a tak se otočila. Uviděla, jak se za ní několik romských mladíků rozbíhá. Dala se na útěk a naštěstí se někam schovala a pak šťastně došla domů. Proč to udělali? Co je k tomu přimělo? Vždyť ji ani neznají a ona je nijak nedráždila...
Další příhoda se stala mně osobně. Jely jsme s kamarádkou v tramvaji, přičemž na jedné ze zastávek nastoupila skupinka asi tří romů. Jeli v tramvaji dvě zastávky a na třetí se to stalo. Lidé začali jako obvykle vystupovat a ti tři také. Přímo před očima jsem viděla, jak se jeden z nich nalepil na nějakou slečnu zezadu. Měla na zádech batoh. Jeho ruka se opatrně blížila k zipu malé kapsičky a začala ji opatrně otevírat. To už jsem nevydržela, popadla ho za tu ruku a zakřičela něco ve stylu: "Heeej!" Otočil se na mě. Jemu bylo kolem dvacetipěti let, mě kolem šestnácti. Byla jsem připravená k boji, křiku a další obraně, adrenalin se mi nalil do těla, mé několikaleté snažení ovládat karate =D jakoby náhle dosáhlo svého vrcholu... =D Díval se na mě asi 30 dlouhých sekund. Pak na mě plivnul a v poslední chvíli před zavřením dveří tramvaje z ní vyskočil. Ulevilo se mi. Kamarádka jen zírala s otevřenou pusou. Slečna si asi ničeho nevšimla a byla už dávno fuč. Podobná příhoda se stala mé známé, ale ta zareagovala mnohem rozuměji. Začala křičet na celou tramvaj "Zloděěěj!". Všichni se otočili a romský mladík zmizel ven.
V Ostravě se stává mnoho podobných příhod. Další se nám stala na nádraží v Ostravě-Vítkovicích. Čekali jsme se spolužáky na vlak. Byl krásný teplý den. Náhle jsme zahlídli, jak se zpoza plotu blíží několik romských mužů. Na kolejích, kterými neprojížděly osobní vlaky, byly odstavené vagony. Cíl mužů byl tedy jasný. Ještě nikdy v životě jsem neviděla, jak někdo rozebírá vagon na kusy železa. Ty kusy pak muži odnášeli za plot dalším romským mužům. Dokonalá dělba práce =)) Ještěže se tam objevila pracovnice Českých drah a muže vyhnala s hrozbou policie. Nevím, jestli se pak ještě vrátili, protože nám přijel vlak.
Jako obrovskou ostudu pociťuju zavedení víz do Kanady pro české občany. Nebylo by to potřeba, kdyby romové neměli pocit, že jsou v české zemi ohrožováni podobně, jako např. lidé v Afgánistánu a dalších zemí, pro jejichž občany je azyl opravdu potřeba. V Kanadě naše romy nechtějí. Proč? Proč musí proti jejich obrovským rodinám bojovat na Slovensku ozbrojené jednotky policajtů? Proč je jen málo zaměstnaných romů? Je to proto, že zaměstnanci nechtějí mít v kanceláři člověka s tmavou pletí? Tak proč máme tolik zaměstnaných černochů a asiatů? I když mám pocit, že v hodně městech je víc Vietnamců, než českých obchodníků, vidím to jako důkaz, že bílí Češi nejsou rasisti. Vietnamce zde nachají obchodovat, protože jsou slušní, platí nájem, jejich děti nepokřikují, nejsou agresivní a netvoří skupinky, které ostatní bílé lidi ohrožují a zároveň bílé lidi neosočují z rasismu.
Nechci romům křivdit, ale jsou často agresivní a vycházím především z těchto zkušeností a z jejich projevů ve veřejných sdělovacích prostředcích. Na Youtube jsem viděla díl pořadu "Nic než pravda". Z mladého muže tam Šiška udělal absolutního rasistu, nácka apod. Věřím, že tento mladý muž také neměl dobré zkušenosti s romy, jelikož pocházel, jak sám říká, z Mostecka. Existují v ČR kraje, kde je výskyt romů opravdu velký. Skutečně si myslíte, že je lidé bydlící v těchto krajích nemají rádi proto, že mají tmavou pleť? Myslím, že národ Čechů je dost tolerantní a romy považuje také za Čechy. Však oni také jsou, když se zde narodili. Znám i slušné romy. Kamarádka z dětství měla maminku romku a tatínka bílého. Je to supr holka. Znám i jednoho romského podnikatele, velmi slušný pán. Pak taky jednu romskou holku v mém věku, která je adoptovaná do rodiny bílých a hraje úžasně na housle. Vždyť by všechno mohlo fungovat úplně normálně, kdyby...
Tak proč po nás křičí, že jsme rasisti a že s námi nemůžou bydlet v jedné zemi a utíkají do Kanady, kde je nechtějí? Proč tvrdí, že je diskriminujeme? Je to vážně v bílých Češích?
http://www.romea.cz/

A na závěr pár videí z Youtube:
http://www.youtube.com/watch?v=Vzu3EVf3Eq8&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=V-nXAa6AbiI&feature=related

Tento snímek je rasistický doprovodnou hudbou, ale tyto záběry falsifikovat nejde:
http://www.youtube.com/watch?v=6ccVmkM6iZ0

Michaela Jílková, máte slovo:
http://www.youtube.com/watch?v=tFnvYhOJDMQ
http://www.youtube.com/watch?v=pVltoeFQrxo&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=C4cnbxSFZaI&feature=channel_page
... a další díly. Toto jsou odpovědi na mé otázky.

http://www.youtube.com/watch?v=RUfdT5BoUO8&feature=related

Bohužel už nemůžu najít na Youtube video, které mělo název ve stylu: "I slušná romská rodina může existovat." Chtěla jsem dát toto video na závěr. Bohužel ho nemůžu najít. Romský mladík v něm natáčel svůj byt, maminku, jak vaří... prostě normální rodinu.
Děkuji, pokud jste si článek přečetli až sem, nebo i jinam :)