Tuto noc se mi zdály dva hrozné sny.
První začíná na jakési školní akci, kde jsou promísení mí spolužáci ze střední, z výšky a kamarádi. Akce se koná u lesa, kde na jeho kraji rozkládá se mírně nazelenalé jezero. V něm probíhají závody, které spočívají ve výdrži pod vodou bez dýchacího přístroje. Závodníci se potápějí do poměrně hlubokého jezera jednotlivě. Každý je jinak vybaven. Někdo se potápí v plavkách, někdo v neoprénu. Např. má kamrádka Jaruška, která miluje vodu, se potápí v neoprénu. Pod vodou vydržela velmi dlouho a její výkon byl náležitě odměněn silným potleskem diváků. Pak přijela spolužačka za střední. Šla se taky potápět a vydržela pod vodou mnohem déle, než všichni ostatní. Nějak jsem tušila, že musela podvádět a měla sebou dýchací přístroj.
Náhle někdo začal křičet. Podívala jsem se směrem, odkud jsem slyšela křik a spatřila jsem něco, co jsem v životě neviděla. Byla to zelená vysoká příšera na tenkých nohách s hubeným tělem, záda mírně ohnutá. Jeho hlavu bych mohla připodobnit snad k lidské hlavě, která má ovšem cyklistickou přílbu, která se vzadu aerodynamicky zašpičaťuje. Ale ještě to není přesné. Její oči vypadaly skoro jako dva červené knoflíky s bělmem. Možná svým orámováním trochu připomínaly oči slepice. Celkově postavou příšera připomínala mimozemšťana z filmu Znamení. Příšera nás začala honit.
Náhle nastal ve snu zlom a ocitla jsem se na Bítově, na chalupě, kde každoročně jezdíme o letních prázdninách. Stále jsem si ve snu uvědomovala, že nás honí příšera. Byla tam se mnou nějaká neznámá holka. Řekla jsem jí, že se pokusíme utéct. Ona byla dost nervózní a panikařila. Snažila jsem se ji uklidnit. Řekla jsem, že obejdeme náš barák a pak utečeme přes plot. Okamžitě vyrazila na dvorek a pak běžela brankou přes zahradu. Byla noc a všechno šlo špatně vidět. Hlasitým šeptem jsem na ni volala, ať neutíká, ale ať je opatrná. Neposlechla. Za rohem jsme obě příšeru uviděly a začly jsme utíkat zpátky do domu přes dvorek. Já už byla vevnitř a křičela jsem na ni, ať jde za mnou. Ona strašně zmatkovala a pobíhala tam a zpátky, ale byla ode mě daleko. Neodvážila jsem se ji popadnout a stáhnout dovnitř. Pak jsem ve vrátkách na dvůr spatřila příšeru. Zakřičela jsem znovu na tu holku, ale ona stále jen pobíhala a křičela. Věděla jsem, že když teď nezavřu dveře, dostane nás příšera obě. Zavřela jsem, zamkla a pak jsem jen okýnkem viděla, jak se příšera té holky zmocnila, přimáčkla ji na zeď a držela ji pod krkem. Vypíchla jí svými dlouhými prsty oči a vyrvala srdce z těla...
Bylo to děsné a všechno se odehrálo v několika sekundách. Zamkla jsem všechny možné dveře a běžela do kuchyně. Tam seděli všichni ostatní, včetně mé rodiny. Byla jsem šíleně vyděšená a křičela, že jí ta příšera vypíchla oči a vyrvala srdce z těla. Pořád jsem si tu scénu promítala v hlavě. A pak jsem se probudila.
Dlouho jsem nemohla usnout. Při každém pokusu o zavření očí jsem viděla, jak příšera drží tu holku.
Nakonec jsem usla a zdál se mi další sen.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Hodně divoké sny. To by mě zajímalo, jak by takové sny vyložili třeba freudisti. :-)
OdpovědětVymazatZačátek mi hodně připomínal jeden díl z Harryho Pottera :-), jak závodili v potápění a měli taky různé vybavení. Ale druhá část snu byla úplné psycho. Freuda jsem trochu četla,ale nepřijde mi příliš světoborný :-) Říká, že všechny postavy (osoby), se chovají přesně tak, jak by se v krajní situaci zachoval i ten člověk, kterému se to zdá. A pak se hlavně snažil dokázat, že každý sen, i ten nejhorší, vyjadřuje jakési skryté přání člověka. Na tom si hodně trval, ale já s ním stejně moc nesouhlasím, takže jsem dál nečetla...:-I
OdpovědětVymazatFreuda jsem nečetla, ale chtěla jsem. Bohužel ho v knihovně měli vždycky vypůjčeného. Tak jsem si půjčila Nietzscheho, ale taky jsem ho musela po určité době odložit. Možná jsem byla ještě dost mladá a tak mě to nebavilo. Myslím, že po Freudovi a Nietzscheovi sáhnu jednou znova.
OdpovědětVymazatDoufám, že Freud nemá pravdu. :-D Vážně nevím, jak bych se v podobné krajní situaci zachovala, když bych věděla, že jde mně i někomu jinému o život, ale tomu druhému není moc pomoci a pokud se jej pokusím zachránit, pravděpodobně zemřu. Nedokážu to odhadnout, i když bych ráda tvrdila, že bych za každou cenu tomu druhému pomohla.
Jejda bobku, moc se koukáš na televizi :D Ne, promiň, ale ta Jaruška v neoprénu mě pobavila :D
OdpovědětVymazatRovenka: Jenovéfce to seklo a pomyslela jsme si, jaký je to skvělý mořský přírodovědec. =D
OdpovědětVymazat