Hrozí nám "Hitlerův" návrat?

Je tomu nedávno, co jsem se setkala s mužem, jehož otec pochází z Íránu a maminka je Britka s židovskými kořeny. Po otci by měl být muslimem a po matce židem. Je ovšem křtěným křesťanem a ve skutečnosti se cítí být ateistou. Vede normální rodinný život s Češkou v nádherném londýnském domě. S tímto člověkem jsem měla možnost pár hodin mluvit o věcech týkajících se rasismu, USA a muslimů.
Jeho rodina, žijící v Íránu, nenávidí Islám a odsuzuje chování muslimských extrémistů, ale navenek se musí tvářit jako SPRÁVNÍ muslimové, jinak by jim mohla hrozit i smrt. Tento člověk, žijící celé své mládí mezi muslimy, nám do očí řekl, že se jim nedá věřit a že pokud se s nimi setkáme, máme být velmi obezřetní. Nic není totiž lepší, než Islám, a nečistí ateisté si nezaslouží žít.

O problémech s muslimy jsem slyšela už dávno předtím, hlavně o problému s muslimy v Německu, a dále pak nikdo nesmí opomenout teroristický útok na dvojčata v USA. Měla jsem možnost zhlédnout půlhodinový dokument o muslimech v Praze, který byl tajně natočen v pražské mešitě ostravským studiem České televize. Snímek má název Já, muslim.
http://www.csfd.cz/film/242929-ja-muslim/
Ke zhlédnutí pak zde:
http://www.veoh.com/watch/v6584076c5aWWPw6?h1=J%C3%A1%2C+muslim

Tato problematika mi není úplně lhostejná, protože zde opravdu hrozí obrovské riziko pádu demokracie a lidských hodnot. Chci říct, že nejsem rasista a nikdy jsem se jím necítila být. Nemám nic proti barvě pleti, ani jiným náboženstvím. Chci jen ale, aby lidé jiného vyznání neohrožovali svým počínáním ty ostatní. Už snad skoro každý týden se můžeme v novinách dočíst o dalších teroristických, či čistě muslimských útocích na civilní obyvatelstvo. Např. dnes mi jeden článek trkl do očí:
http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/311450-islamiste-v-nigerii-podrizli-krk-44-lidem-dalsim-vypichli-oci.html

Je to opravdu hrozné a není v zájmu lidstva a našich potomků tento problém přehlížet. Někdy jsem velmi překvapena, jak jsou lidé lhostejní k problémům, u kterých mají pocit, že se jich přímo netýkají. Např. onen problém v Borneu, který jsem zmiňovala ve svém předchozím příspěvku:
http://mirwanka.blogspot.cz/2013/04/zelena-poust.html
Už několik lidí mi řeklo, že tyto věci raději nechtějí řešit a nechtějí o nich nic vědět, protože by se třeba ještě museli omezovat... Ale např. u oněch chipsů obsahujících palmový olej, se jich tento problém přímo týká. Právě oni rozhodují o tom, jestli se budou pěstovat další palmy olejné a vraždit se další orangutani. Oni, spotřebitelé. A teď, mluvím o problému s muslimy. Jedná se o dost závažný problém, který se jednou možná bude týkat nás všech, možná našich potomků.

Našla jsem velmi zajímavá videa Jiřího Bartáka. Tento muž natočil rozhovory se třemi českými lidmi, kteří dobrovolně přešli k Islámu, ale po určité době si to rozmysleli a s Islámem skoncovali. Tato videa určitě stojí za zhlédnutí. Ukážou lidem skutečný pohled na muslimský život, na jejich víru, tradice a myšlenky. Bartákova videa jsou ke zhlédnutí zde:
http://www.youtube.com/channel/UCI9gkl2kwGAOECFtmZb-wjw?feature=watch

Myslím, že lidé by měli vymyslet způsob, jak se s tímto problémem vypořádat. Jsem ateistka, pro muslimy nicka, a musím se přiznat, že ač si myslím, že jsem dosti tolerantní, připadají mi všechna náboženství často vymýváním mozků. Rozumím tomu, že lidé chtějí mít v životě jakousi naději, podporu, jistotu, duševní klid... a často je hledají právě v nějakém náboženství. Je to hezky řečeno i v oněch zmíněných rozhovorech. Lidé přechází k Islámu často kvůli jakési vnitřní krizi a pocitu, že když začnou dělat něco nového, budou mít nový život bez všech předešlých prohřešků... Myslím, že u muslimů platí vymývání mozků dvojnásob. Pro mě jsou to často fanatici, psychopati. Plní něco, co někdy někdo napsal a bezmezně tomu věří. Jsou ochotni vyvraždit i celou svou rodinu, pokud ta odporuje Koránu. Asi bych povolala do boje s muslimy velké množství psychologů a psychiatrů, protože tento "boj" bude "bojem" s psychicky nemocnými lidmi. Nechci moc provokovat ostatní věřící, ale je to můj názor. Já, ateista, nevěřící v jakéhokoli boha, mám klid v "duši" (myšleno obrazně, protože v duši jako takovou, jak je chápána věřícími, nevěřím), spokojený život a pocit, že musím naplnit svůj smysl života a tím je pomáhat lidem a přírodě.

Je to na každém z nás, jestli bude před těmito problémy zavírat oči, ale nesmí se pak divit, až za několik let tyto problémy nabudou obrovských sil a už budou nevyřešitelné, respektive vyřešitelné, ale podle těch druhých, těch ŠPATNÝCH - ZLÝCH.